Útěk za teplem...

Jerry si už v září domluvil týdenní volno ve svém „ústavu“ (bohudík, ale zároveň bohužel, páč bylo fixně dáno), já měl taky zelenou… a takových, s podobným osudem nás bylo celkem sedm! K tomu všemu má Chýlas plechovici (dodávku) pro sedm, Fráňa zase kytaru, Žofin je zárukou srandy, Hanča zase pohody a Inku jsem viděl poprvé a naposledy před asi sedmi lety v Labáku! Všechno to do sebe pasuje nebo se mi to jen zdá?
 
   Aktuální počasí je ovšem katastrofální, předpověď ještě horší ( Leskoš - místní guide a znalec Arca - naší všemi odkývané původní destinace, jen krčí rameny a v telefonu slyším: „Je tu hnusně, poletím se mrknout do Česka. Za dva měsíce sprchlo třikrát a tak asi ten příští týden srovná statistiku“ (no, popravdě telefonát byl delší, hodně ostravsky slangově prošpikován…, ale faktografická osa obsahu byla i po cenzuře zachována… kurva, ale takhle tomu příběhu něco chybí, nemá to vůbec šťávu, hi, hi…). Nic to ovšem nemění na tom, že v inkriminovaný, odjezdový pátek jsme s Jerrym zbyli jen my dva zoufalci (ale vůbec se zbytku „statečných“ nedivím) a tak alibisticky posunujeme odjezd na pondělí… ALE: Lehký neklid v duši, pevná ruka na myši a hvězdy, které pracují pro vás…, pár kliknutí, telefonních hovorů a stačí jen dostatečně nabitá embosovaná karta, delegovat úkoly a během tří hodin se nějak  proklikáme a protelefonujeme k šesti letenkám do Athén. Fordka by nás měla čekat na letišti a bytná nechá v aparťáku svítit, dorazíme totiž až po půlnoci… Takže balit, páč za necelých čtyřiadvacet hodin v Katowicích roluje sedmičkový Boeing! Na naší, teď již jen šestici (Žofin totiž neskutečně rychle vyplnil vniklou díru v diáři zedničinou na svém  Southfork ranči… to je ale celý on, jakmile se objeví chvíle volna, hned se zodpovědně věnuje rodinným povinnostem!) čeká Leonídio s ideálním lezeckým klimatem a dokonce i počasím! Na další podrobnosti se poptejte Fráni, Chýlase, Džerdy, Hanči nebo Inky…  (lezlo se, běhalo a jezdilo na kole, plavalo ve slané vodě, tančilo a debatovalo, taky jedlo hodně mandarínek a pomerančů, sem tam se nakopla kočka… každý dle libosti a preferencí, jen malá škoda, že ta kytara se do éra nevlezla, uživila by se!).
 
 Za mě tedy parádně prožitý týden! BUĎ FIT...
Zpět

Komentáře

Přidat komentář
PIXIO | Internetová agentura