- U nás (Česko) ZIMA, tam (viz. nadpis) LÉTO. Skóre  je tedy 0:1. 

- KiwiLand mám spolu s DownUnde r (Austrálie) už léta na „seznamu přání“. Takže 0:2 pro návštěvu.

- Jak na ostrovu, tak na světadílu (no správně na kontinentu) mám zázemí u známých, takže opět bod pro, tedy již 0:3.

- Nadšení a to i s ohledem na délku letu jsem v sobě našel, takže opět + jeden bodík a v součtu jasně vítězné skóre 0:4!

   Jenže…, po důkladnějším teoretickém nastudování  „NZ Climbing Crags“ a následné konzultaci s těmi, kteří již fyzicky pobyli v novozélandské vertikále a to jak na vápně, žule, břidlici a koneckonců i jejich písku, jsem návštěvu o nějaký ten rok posunul! Přeci jen jsou to, tedy ve srovnání se sportovními oblastmi, které mám blíž a nabízí mnohem větší lezecké možnosti, prostě jen  KVAKY! 

   Pravdou ALE zůstává, že spojit případnou budoucí návštěvu s dobrodružstvím a pojmout jí jako „výlet za poznáním“ s možnou příležitostí se navázat na lano a prošmejknout se v nějaké cestě, pobýt na ostrově třeba dva měsíce, může být FAJN zábava, ale pro čas nejbližší je tahle myšlenka s KONEČNOU PLATNOSTÍ ODLOŽENA (a přesunuta do mentálního šuplíku tzv. „důchodové destinace vhodné pro návštěvu s panimámou“). 

P.S. Takže jsem rázem ušetřil hromadu deponovaných „českých zlaťáků“, které měly být brzy směněny za polymerové, tedy ekologické NZD bankovky. Jak  ALE naložit s rázu se objevivšími zlatkami, ať mi jen tak nekňučí na účtu - asi bude nutno je v rámci humanity UTRATIT?! Ale jo, koneckonců do „kalendářní zimy 24/25“ a tedy nutnosti se opět teleportovat do nějaké té „teplotně trenclové destinace“ je ještě časově dostatečně daleko, něco mě určitě cvrnkne přes nos! 

 

Zpět

---