Lezení v údolí Pennavaire (Oltre Finale)…

Odpolední telefon a na druhém konci pomyslného drátu Brepta s Hankou, oznamující, že se narychlo rozhodli vyrazit na vyhřátý italský vápenec, za vůni moře a zda se nepřidám… Abych nemusel sám za volantem „ukusovat“ z těch 1400 km (navíc jsem už před delší dobou rodince přislíbil na další neděli návštěvu Národního divadla - Naši furianti a Ondra Malý v roli ševce Pepy…, jupí), tak jsem jen tak, bez velkých očekávání vytočil numero na Matěje (Tomáš Štěrba) a ten vůbec neváhal, bylo tedy rozhodnuto! O pár hodin později se už v údolí pohybují dva miniobytňáky s českou espézetkou… Počasí přeje, sluníčko hřeje…, co víc si můžeme PŘÁT, no NI?! Navíc má Hanka pár tipů (a to parádních) od Tondy Češky a tak nám, třem chlapům, všechno PĚKNĚ plánuje…, JAK JE TEN ŽIVOT JEDNODUCHÝ: jen jíst, spát a LÉZT! Šest lezeckých dní, nějaký ten „rest day“ a následuje noční přesun do Práglu, sprcha a pak už jen VELIKÝ POTLESK všem účinkujícím (moc mne, jakožto známého hluchotě, překvapila parádní akustika ND, ale hlavně poznatek, že není žádný rozdíl v pletichaření komunálních politiků dnes a před těmi 200 lety, kdy se děj realistického dramatu odehrává…, HOWGH).